|
|
"Hmyzí královna v říši neobvyklých pochoutek": Zážitkový turismus, jídelní festivaly a soukromé ochutnávky v perspektivě sociokulturní antropologie
Matušínská, Radka ; Slavková, Markéta (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce pojednává o tom, jak jsou konceptualizovány neobvyklé pochoutky z pohledu sociokulturní antropologie, konkrétně v kontextu subdisciplíny antropologie jídla. Neobvyklými pochoutkami jsou myšleny takové pokrmy, které se z našeho pohledu zdají být netradiční a unikátní, ale také šokující či vnímané jako "bizarní". Skrze komplexní zachycení zkušenosti jednotlivce při celém procesu konzumace těchto pokrmů bude interpretováno, co pro něj tato zkušenost znamená, jaké jsou pro ni motivace a jak je následně zvýznamňována v rámci sebeprezentace. Dále bude zkoumáno, jakou mají neobvyklé pochoutky roli v rámci poznávání cizích zemí a zda jsou nositeli kulturního a symbolického významu.
|
|
|
Batoh, pohorky a řasenka: Analýza ženského nezávislého cestování z perspektivy antropologie turismu
Kučerová, Petra ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou genderových aspektů ženského cestování a zkušeností žen cestovatelek, které se vydávají samostatně a na "vlastní pěst" mimo evropské hranice. Práce vznikla na základě hloubkových rozhovorů s cestovatelkami, přičemž analyzuje to, jakým způsobem ony samy své cesty zvýznamňují. Práce se snaží poukázat na to, že sólo cestování je faktorem, který přímo ovlivňuje životní biografie, kariéry a statusy dotazovaných žen. Ženské nezávislé cestování je pojímáno jako dynamický proces, skrze něj ženy získávají nebo si ověřují svou genderovou moc a schopnosti, které později využívají ve svých osobních a pracovních životech. Za využití konceptů feministických teorií aplikovaných na ženské cestování se pokusím ukázat, že cestování žen je ovlivněno historickým zatížením a preferencí mužských cest, které odsunují samostatně cestující ženy na okraj společenského i vědeckého zájmu. Práce dále vychází z antropologie turismu, zejména ze studií o backpackingu (baťůžkářství) a zasazuje cestovatelčiny zkušenosti do konceptu přechodových rituálů. Pro pochopení kontextu, ve kterém se ženské cestování odehrává, je v práci obsažena i analýza veřejného a mediální diskursu, která je vystavěna na konkrétní kauze unesených českých dívek v Pákistánu. Klíčová slova: antropologie turismu, ženské...
|
|
|
Digitální nomádství: pud bloudění v současné společnosti
Volfová, Kristýna ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Heřmanová, Marie (oponent)
Poslední odhady hovoří o tom, že je v současnosti na světě přibližně 4,8 milionů osob, které se považují za digitální nomády. Bývají hojně zobrazováni v médiích, nejčastěji jako mladí profesionálové, kteří úspěšně spojují práci, volný čas a cestování do jednoho holistického životního stylu. I přes tuto nezanedbatelnou přítomnost v současné populární kultuře, z výzkumnického hlediska je digitální nomádství zatím téměř neprobádaným fenoménem. Cílem této práce je proto analýza a interpretace fenoménu digitálního nomádství, a to nejen na základě vlastního etnografického výzkumu a reflexí, ale i za pomoci dosavadních teoretických konceptů antropologie turismu a mobility. Během samotného výzkumu se pak zaměřuj především na vybrané aspekty, které bývají s digitálním nomádstvím nejčastěji spojované v médiích a na to, jak je reflektují samotní aktéři. Zabývám se tak hledisky jako je rozostřování volného a pracovního času, zpomalování mobility, vznik co-workingových prostorů či zvýrazňování pojetí svobody. V neposlední řadě pak zkoumám i společenské změny, které umožnily globální rozmach tohoto fenoménu. Klíčová slova: digitální nomádství, antropologie turismu, mobilita, cestování, moderní technologie, práce
|
|
|
Digitální nomádství: pud bloudění v současné společnosti
Volfová, Kristýna ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Heřmanová, Marie (oponent)
Poslední odhady hovoří o tom, že je v současnosti na světě přibližně 4,8 milionů osob, které se považují za digitální nomády. Bývají hojně zobrazováni v médiích, nejčastěji jako mladí profesionálové, kteří úspěšně spojují práci, volný čas a cestování do jednoho holistického životního stylu. I přes tuto nezanedbatelnou přítomnost v současné populární kultuře, z výzkumnického hlediska je digitální nomádství zatím téměř neprobádaným fenoménem. Cílem této práce je proto analýza a interpretace fenoménu digitálního nomádství, a to nejen na základě vlastního etnografického výzkumu a reflexí, ale i za pomoci dosavadních teoretických konceptů antropologie turismu a mobility. Během samotného výzkumu se pak zaměřuj především na vybrané aspekty, které bývají s digitálním nomádstvím nejčastěji spojované v médiích a na to, jak je reflektují samotní aktéři. Zabývám se tak hledisky jako je rozostřování volného a pracovního času, zpomalování mobility, vznik co-workingových prostorů či zvýrazňování pojetí svobody. V neposlední řadě pak zkoumám i společenské změny, které umožnily globální rozmach tohoto fenoménu. Klíčová slova: digitální nomádství, antropologie turismu, mobilita, cestování, moderní technologie, práce
|
|
|
"Hmyzí královna v říši neobvyklých pochoutek": Zážitkový turismus, jídelní festivaly a soukromé ochutnávky v perspektivě sociokulturní antropologie
Matušínská, Radka ; Slavková, Markéta (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce pojednává o tom, jak jsou konceptualizovány neobvyklé pochoutky z pohledu sociokulturní antropologie, konkrétně v kontextu subdisciplíny antropologie jídla. Neobvyklými pochoutkami jsou myšleny takové pokrmy, které se z našeho pohledu zdají být netradiční a unikátní, ale také šokující či vnímané jako "bizarní". Skrze komplexní zachycení zkušenosti jednotlivce při celém procesu konzumace těchto pokrmů bude interpretováno, co pro něj tato zkušenost znamená, jaké jsou pro ni motivace a jak je následně zvýznamňována v rámci sebeprezentace. Dále bude zkoumáno, jakou mají neobvyklé pochoutky roli v rámci poznávání cizích zemí a zda jsou nositeli kulturního a symbolického významu.
|
|
|
Mayská kultura v perspektivě antropologie turismu
Součková, Kristina ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent) ; Poláková, Markéta (oponent)
Má práce je ukotvena v širším kontextu teorií a kategorizací turismu a turistických zážitků, propracovaných autory zařazujícími se do relativně mladé subdisciplíny sociální a kulturní antropologie - antropologie turismu. Na mnou vybranou oblast Mexika, součást el Mundo Maya (mayského světa), pohlížím skrze prizma kategorií turismu Valene Smith (1989). Definuji si dva rozdílné (a zároveň podobné) antropologické terény - Riviera Maya, kde provádím výzkum v Cancúnu, Tulumu a Chichén Itzá a Ruta Maya, kde jsem prováděla výzkum v San Cristobalu de las Casas a vesnici Chamule. V oblasti populárního přímořského letoviska Cancúnu zkoumám přilehlé mayské památky jako cíl historického turismu a v oblasti hor Chiapasu autentickou mayskou vesnici, jež je cílem etnického, potažmo kulturního turismu. Zajímá mne, jak se utváří představy turistů, které dělím na španělsky a anglicky mluvící, o dávných i současných Mayích. Vyústěním mé práce je konkrétně představený pojem monumentalizace Mayů (Canclini, 2005) neboli vynalézání velkolepého mayského indiána pomocí turistických artefaktů, zážitků i průvodců. Klíčová slova Antropologie turismu, mayský turismus, Tulum, Chichén Itzá, Cancún, San Juan de Chamula, San Cristobal de las Casas, etnický turismus, kulturní turismus, historický turismus, monumentalizace Mayů,...
|
|
|
Etnografie několikadenního autobusového zájezdu: role tour leadera ve formování zkušenosti turistů
Meliashkevich, Illia ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Kábová, Adriana (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá tématem několikadenních poznávacích autobusových zájezdů a roli tour leadera. Teoretickým jádrem práce je interdisciplinární pojetí turismu jako specifického asambláže praktik používajících zvláštní turistický postoj k lidem, objektům, praktikům druhých a sebe samému. Koncepce třetího prostoru umožňuje překročení definice turisty ve vztahu k tradičním dichotomiím (já - druzí, doma - mimo domov aj.), turista se tak spíše jeví metaforou obou s těchto protikladů, současně prvním a druhým. Turistické zkušenosti v rámci práce jsou považované za psychologický fenomén, jehož součástmi jsou očekávání turistů, vnímání turistických události a vzpomínky účastníků zájezdu. Cílem práce je prozkoumat průběh formování turistických zkušenosti ve specifických podmínkách několikadenních autobusových zájezdů s Běloruska do zemí EU, a odhalit role tour leadera v tomto procesu. Klíčová slova: autobusový zájezd, tour leader, turismus, zkušenost turisty, antropologie turismu
|
|
|
Kultura a umění nativního severozápadního pobřeží a vliv turismu na jejich revitalizaci
Řeháčková, Kristýna ; Soukup, Václav (oponent) ; Soukup, Martin (oponent)
Práce se věnuje kulturní oblasti amerického Severozápadního pobřeží a zejména umění nativní skupiny Sališů. Předmětem práce je teoretická analýza nejvýznamnějších uměleckých artefaktů. Zvláštní pozornost je věnována vývojovým proměnám tradičních artefaktů a jejich funkci v moderní společnosti. Cílem práce je postihnout význam uměleckých tradic amerických indiánů, zejména jižní skupiny Sališů, v kontextu současných revitalizačních hnutí. Hlavní důraz je v práci kladen na vliv turismu na revitalizaci kultury a umění Sališů a roli nativních uměleckých artefaktů v rámci komerčního využití historického a kulturního dědictví oblasti. Práce zkoumá i vliv umění na vnímání vlastní identity původních obyvatel a vliv turismu na něj.
|
|
|
Batoh, pohorky a řasenka: Analýza ženského nezávislého cestování z perspektivy antropologie turismu
Kučerová, Petra ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou genderových aspektů ženského cestování a zkušeností žen cestovatelek, které se vydávají samostatně a na "vlastní pěst" mimo evropské hranice. Práce vznikla na základě hloubkových rozhovorů s cestovatelkami, přičemž analyzuje to, jakým způsobem ony samy své cesty zvýznamňují. Práce se snaží poukázat na to, že sólo cestování je faktorem, který přímo ovlivňuje životní biografie, kariéry a statusy dotazovaných žen. Ženské nezávislé cestování je pojímáno jako dynamický proces, skrze něj ženy získávají nebo si ověřují svou genderovou moc a schopnosti, které později využívají ve svých osobních a pracovních životech. Za využití konceptů feministických teorií aplikovaných na ženské cestování se pokusím ukázat, že cestování žen je ovlivněno historickým zatížením a preferencí mužských cest, které odsunují samostatně cestující ženy na okraj společenského i vědeckého zájmu. Práce dále vychází z antropologie turismu, zejména ze studií o backpackingu (baťůžkářství) a zasazuje cestovatelčiny zkušenosti do konceptu přechodových rituálů. Pro pochopení kontextu, ve kterém se ženské cestování odehrává, je v práci obsažena i analýza veřejného a mediální diskursu, která je vystavěna na konkrétní kauze unesených českých dívek v Pákistánu. Klíčová slova: antropologie turismu, ženské...
|
|
|
Vyšehradský hřbitov: místo paměti národa
Babíčková, Lucie ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Vyšehradský hřbitov: místo paměti národa Abstrakt, česky Lucie Babíčková V úvodu se práce zabývá historií hřbitova na Vyšehradě a vybraným sociálním životem tohoto hřbitova. Například několika dodatečnými pohřby na tomto hřbitově (Vlasty Buriana), několika vybranými pietními akty (Karla Čapka nebo Bedřicha Smetany) a spolkem Svatobor, který stál za založením tohoto hřbitova. Dále se práce věnuje tomu, jak areál Vyšehradu vnímají návštěvníci a jak rozlišují jednotlivé části areálu - především park a hřbitov. V této části práce vycházím především z teze Pierra Nory, že národy skrze národní monumenty (nebo tzv. místa paměti), mezi které může být bezpochyby řazen i Vyšehrad, mohou uctívat samy sebe. Práce se také stručně zabývá několika událostmi vyzdvihující důležitost hřbitova na Vyšehradě nebo několika motivy k návštěvě vyšehradského areálu, kdy pracuji především s typologií Johna Urryho.
|
host ::
RSS.